Měsíc

Další nudnej fotočlánek. 

Jediná dobrá věc v Zeughausu, muzeu, který vůbec nevim o čem je, ale máme vstup zadarmo a neděle je muzeijní den, takže jsme tam stejně šly. 

Třetí týden!!

Dneska jen ve zkratce a v komentářích k fotkám. 

Pondělí. Jak jsem měla celej den volno, šla si zaběhat (!) a nakoupit a pak nestihla sraz s Markét, protože jsem ve Sparu hledala horčici. Naštěstí jsem pak stiha sraz s Juli, daly jsme si první glühwein, snažily se objevit nějaký nový místa kam se dá jít, ale pak potupně skončily zase v Galway Bay. 

Four seasons

Sobota byla zase opět ve znamení lyží. Rozhodli jsme se, že musíme jet už dřívějším busem, abychom byli na Stubai včas a užili sníh předtim než z něj bude břečka, což při těch teplotách bylo dost pravděpodobný, ale samozřejmě, že ledovec jentak neroztaje.

Jeli jsme v jiný sestavě než loni. Základ jsem byla já, Markét a Leo. Nově se k nám přidala Lenka, Ela a Hans. Hans byl strašnej zmatkař, nejdřív si zapomněl lyžáky v autobuse, pak ho nechtěl pustit turniket s jeho Freizeitticket, pak si asi půl hodiny šteloval vázání (a my na něj tu půlhodinu čekali!), pak se hned při první jízdě vysekal a rozedřel si ruce dokrve, protože neměl rukavice (proč- je vedro). Hodně velká shoda neštastných příhod. Ale my ostatní jsme si to velmi užili. Sice lidí bylo víc než minule a teplo bylo někdy až skoro k nevydržení, ale to si člověk prostě nemůže stěžovat, to fakt nejde.
Končili jsme asi tak ve 3 hodiny a u lanovky zrovna probíhal mini Oktoberfestík. A tak jsme si nemohli odpustit klasický rakouský apre ski s živou hudbou (!), servírkama v dirndlech a jodlujícíma chlápkama v lederhösen. No prostě bájo. 

Pátek 13.

I am sooo tired.

Je středa půl 11 a jsem unavená. A už jsem 3 dny nepsala. Tři dny jsem vlastně nezapla počítač protože nebyl čas. Tak co se teda vlastně dělo?

Nedělní večeře s Litevkama dopadla na výbornou. Dozvěděla jsem se, že potatoe pancakes jsou bramboráky.. Takže dobrý. A ještě lepší, když je někdo udělá pro vás. Vypili jsme u večeře asi 5 lahví vína. Vono se to nezdá, ale jde to samo. Ještě k tomu, když stojí víno v M Price 1.50. Oh yes.

mood

Sníh is all you need

Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu týden!

Zmokli jsme. Párkrát, ale ne moc. Vlastně jen jednou přesně před týdnem, když jsem přijela a vybalovala věci na kolej. To se mi Innsbruck ukázal v tom nejlepšim světle.

Ale už je to týden, co si tu žiju svůj #erasmuslife. A víte, jak jste mi vy všichni, kterejm se se svěřila s mejma homesick pocity psaly, nebooj to se zlepšíí, tak jo, už se to zlepšilo :))

Lion, Markét, River, já, Annike, Kristian, nevim, nevim, Selina, Alex

I'm Inn!

Dlouho jsem se neozývala (haha dva dny is enough). Ale teď mám chvíli čas (asi tak 10 minut, než budu muset jít do obchodu koupit víno na večer, abych měla co jíst k večeři. Jo dává to smysl, když znáte kontext!).

I hope you're the best!

Víte jak se řiká, že se časem všechno zlepší? Tak asi možná jo, ale nikdo nespecifikuje jak dlouhej ten čas má být.
Prosimtě nešil, seš tu dva dny. OK pardon, přestávám se litovat.

Jediná věc, co se zlepšila bylo počasí. V pondělí ráno mě vzbudilo sluníčko, což bylo moc příjemný (teď už zase prší btw). Začal nám orientation week, což znamená, že máme ještě týden volno. A člověk by nevěřil, jak je těžký to volno využívat!

Ikdyž včerejšek byl poměrně náročný, dopoledne ve škole úvodní seznámení, kampus tour, "lunch and free time" (=dojít se zaregistrovat na radnici a sníst jednu mysli tyčinku nebo jeden banán "Nejlevnější oběd ever 0,36 euro":D) a pak Stadfuhrung. Prohlídka města se mi fakt celkem líbila, ikdyž byla dlouhá a skoro jsem naši průvodkyni neslyšela. Zjistila sem, že v naší skupině bylo strašně moc Američanů a Finů. Jeden Američan se jmenuje River, jakože řeka- což vám asi došlo, když to vidíte napsaný, ale když se vám snaží představit na rušný ulici a vy pořád nerozumíte správně a on už je z vás tak zoufalej, že řekne "like the water stream- River, you know?" Ok, I know and will remember.

Už to začalo..

Tak jsem tu. Ale ne moc připravena.

Ocitla jsem se v absolutním zmatku, za ten zmatek si ale můžu sama. Jaktože někdo věděl, že se nemáme hlásit v 11 na kolejích, ale v 11 v officu kolejí? A kde je ten office? Jaktože někdo věděl, že tu sice bude kuchyňka, ale nebude v ní žádný nádobí a že na pokojích bude sice skříní dost, ale ramínka si dovezte vlastní? A proč já nic z toho nevěděla?