Sníh is all you need

Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu týden!

Zmokli jsme. Párkrát, ale ne moc. Vlastně jen jednou přesně před týdnem, když jsem přijela a vybalovala věci na kolej. To se mi Innsbruck ukázal v tom nejlepšim světle.

Ale už je to týden, co si tu žiju svůj #erasmuslife. A víte, jak jste mi vy všichni, kterejm se se svěřila s mejma homesick pocity psaly, nebooj to se zlepšíí, tak jo, už se to zlepšilo :))

Lion, Markét, River, já, Annike, Kristian, nevim, nevim, Selina, Alex

Je to asi tim, že si člověk postupem času zvykne na všechno, protože musí. Takže mě už tolik neděsí, když si musim vařit s lidma ve společný kuchyni, ani mě neděsí potkávat lidi na chodbách (protože už jich většinu z našeho patra znám jupíí), děsí mě akorát škola, která mi začíná v pondělí, ale věřim že si na ni dřív nebo později zvyknu taky.

A taky je to 100% tim, že jsme včera byli lyžovat. A já se konečně cítila, jakože tu mám co dělat a že jsem tu správně. Bylo mi tak strašně dobře, pořád jsem se musela jen smát (a kdyby bylo léto a teplo, určitě by se mi při jízdě dolů nachytaly na zuby mušky, protože jsem se smála fakt furt pořád, nešlo to jinak, takhle se mi na zuby nenachytalo nic #lifewithoutbraces).

Nejvíc mě překvapilo (což vlastně nevim proč mě to tolik překvapilo...), že je tu tolik lidí, který fakt milujou hory a lyže. Já se vždycky považovala za takovýho až skoro outsidera, kterej má prostě rád horský tracky a je nadšenej ze všeho co k nim patří. Takovejch lidí v Česku kolem sebe moc nemám, a nebo když mám, tak jejich nadšení se rozhodně nedá srovnávat s tim, co tu má každej druhej. Potkalo mě velký štěstí, že jsem se hned zkraje připojili do Outdoor Clubu (co připojili, my ho skoro založili!!). Protože teď prostě pořád máte někoho kdo si chce jít zahikovta na Nordkette nebo zalyžovat na Stubai. Je to tak snadný! (když máte Freizeitticket <3 Moje nejoblíbenější a nejpoužívanější německý slovo so far).

Takže sobota byla můj úplně nejlepší den tady. Teda až na to, že mi volala mamka, že jsem v Rakousku dostala pokutu za rychlou jízdu. Ale tak, co je nějakejch 100 euro že jo (#justjoke, 100 euro je samozřejmě hrozně a mrzí mě to a vim, že si za to můžu sama protože jsem nepoučitelná).
Navíc večer, jsem se překonala a na večerní cafe session vzala i ukulele a vytáhla na holky moje starý známý vodrhovačky. Julie byla tak nadšená! Poprvý si o mě myslí že jsem coool.

A neděle se zdá zatím tak skvělá jako sobota. Začala společnou snídaní J+M u nás v pokoji (protože moje roomate je v Benátkách). Pak jsme s Markét a s Lionem (Belgičan) vyrazili plavat, protože pršelo, pak nakoupit (není pravda že v Rakousku mají VŠECHNY obchody v neděli zavřeno, jen musíte vědět kam zajít!). K obědu jsem měla výbornou pizzu (jakože fakt výbornou, to se vůbec nedá srovnávat s českejma mraženejma) za 2 eura (šetřim, you see). A odpolko jsme konečně uskutečnil Laundry Party, která se nejspíš přehoupne v Potatoe Pancakes Party s Litevkama. Už se těšim (a už mám hlad).

nejlepší soulmate erasmus parťák, co jsem si mohla přát. 

Milujeme naše bundy. 

a já miluju tyrolský Alpy v říjnu

Skibus na Stubai. 7,20euro no, tak sme se musely vyfotit :D
(moje žíla na čele je stále s námi!)

takhle to ještě před týdnem nevypadalo 

natěšenci

shiny happy people

happy kid

happy Gulaschsuppe za 5,60 ok (já vim, že vás ty ceny asi nezajímaj, ale mě docela jo :D)

prostě unbeliavable

jako vážně? až takhle azuro?